jdi na vlastní test/obsah stránky
pokles hladiny sodíku v buňceintracelulární edémzvýšení aktivity Na/K-ATPázyaktivace proteosyntézyoddálení ribozomů od endoplazmatického retikula
pokles hladiny sodíku v buňce
intracelulární edém
zvýšení aktivity Na/K-ATPázy
aktivace proteosyntézy
oddálení ribozomů od endoplazmatického retikula
arsenkyanovodíksuperoxiddismutázaUV zářenírtuť
arsen
kyanovodík
superoxiddismutáza
UV záření
rtuť
hypoxiepůsobení elektrického proudupůsobení UV zářenípůsobení kyselin a louhůzměny teploty
hypoxie
působení elektrického proudu
působení UV záření
působení kyselin a louhů
změny teploty
hydrops buňkyindukce apoptózynástup anaerobní glykolýzydestrukce buněčných strukturrozvoj zánětu ve tkáni
hydrops buňky
indukce apoptózy
nástup anaerobní glykolýzy
destrukce buněčných struktur
rozvoj zánětu ve tkáni
anémieischemietonutíotrava oxidem uhelnatýmpoškození plic
anémie
ischemie
tonutí
otrava oxidem uhelnatým
poškození plic
funkční stabilita buňky nezávisí na sousedních buňkáchhomeostáza je schopnost udržovat stabilní vnitřní prostředímezi hlavní faktory stability patří stálost pH a rozložení iontůmíra diferenciace nehraje u homeostázy buňky žádnou rolirozsah strukturální a funkční stability je u každé buňky stejný
funkční stabilita buňky nezávisí na sousedních buňkách
homeostáza je schopnost udržovat stabilní vnitřní prostředí
mezi hlavní faktory stability patří stálost pH a rozložení iontů
míra diferenciace nehraje u homeostázy buňky žádnou roli
rozsah strukturální a funkční stability je u každé buňky stejný
míra poškození závisí na velikosti noxy, která jej způsobilaadaptace je proces vedoucí ke znovunastolení porušené rovnováhyzměněný stav zpravidla nebývá předstupněm k trvalému poškozenírovnováhu v buněčném prostředí může narušit pouze patologický stimulzměněný stav může vést v krajním případě i k zániku buňky
míra poškození závisí na velikosti noxy, která jej způsobila
adaptace je proces vedoucí ke znovunastolení porušené rovnováhy
změněný stav zpravidla nebývá předstupněm k trvalému poškození
rovnováhu v buněčném prostředí může narušit pouze patologický stimul
změněný stav může vést v krajním případě i k zániku buňky
2-3 %1-2 %5-10 %12-20 %15-25 %
2-3 %
1-2 %
5-10 %
12-20 %
15-25 %
popálení či omrznutíkyseliny a louhyběžné látky v toxické koncentracipůsobení radiacetěžké kovy a azbest
popálení či omrznutí
kyseliny a louhy
běžné látky v toxické koncentraci
působení radiace
těžké kovy a azbest
zpomalení proteosyntézyvznik edémunástup anaerobní glykolýzysnížená tvorba laktátuzvýšení pH
zpomalení proteosyntézy
vznik edému
snížená tvorba laktátu
zvýšení pH
jdi nahoru, na obsah
Biologie (687)Fyzika (75)Chemie (162)Astronomie (53)Matematika (206)Medicína (67)Logika (57)Jiné vědy (51)
Uživatelské jméno
Heslo