Testi.cz – Geografie

meziplanetární prach, ze kterého vznikly prstence obřích planet

předchůdci planet - malá tělesa z hornin, zmrzlé vody a plynu

veškeré přirozené družice planet Sluneční soustavy

souhrnné označení pro planetky (vč. trpasličích planet) a komety

Kuiperův pás se nachází za drahou Neptuna.

Hlavní pás asteroidů (čili planetek) se nachází mezi drahami Marsu a Jupitera.

Kometa se skládá z jádra, kómy, ohonu a héliového oblaku.

Meteorit je neshořelá část meteoroidu, která dopadla na zemský povrch.

je největší

je pátou planetou od vzdálenosti od Slunce

má tzv. Galileovy měsíce, z nichž největší je Titan

atmosféra je tvořena z cca 90% vodíkem

vznikají periodicky v období 11, 90 nebo 600 let

při ochlazování teplých plynů ve fotosféře

při magnetickém působení ve Slunci, tedy v místech slunečních skvrn

při přeměně vodíku na hélium

střídání dne a noci

střídání ročních období

slapové jevy

zdánlivý pohyb nebeské sféry

strmými pravými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

střídáním dne a nocí

slapovými jevy

strmými levými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

Značná část planetek a komet ve SS vznikla až po zapálení termojaderných reakcí Slunce.

Granulace a sluneční skvrny lze nejlépe pozorovat v chronosféře Slunce.

Energetickým zdrojem Slunce je konvektivní zóna.

Po zapálení termojaderných reakcí Slunce započal vznik planet SS.

mimoplanetární

planetární

mlhovinový

planetkový

Jarní rovnodennost nastává 20. až 21. března.

Měsíc má vázanou rotaci, tedy kolem své osy se otočí za stejnou dobu jako kolem Slunce

Slunce má diferenciální rotaci kolem své osy - na rovníku trvá rotace 36 dní, na pólech 25.

Precese a nutace má za následek změny poloh světových pólů.

v 18. století

ve 14. století

v 16. století

ve 12. století

Neptun

Merkur

Venuše

Mars