jdi na vlastní test/obsah stránky
v 18. stoletíve 12. stoletív 16. stoletíve 14. století
v 18. století
ve 12. století
v 16. století
ve 14. století
při přeměně vodíku na héliumvznikají periodicky v období 11, 90 nebo 600 letpři ochlazování teplých plynů ve fotosféřepři magnetickém působení ve Slunci, tedy v místech slunečních skvrn
při přeměně vodíku na hélium
vznikají periodicky v období 11, 90 nebo 600 let
při ochlazování teplých plynů ve fotosféře
při magnetickém působení ve Slunci, tedy v místech slunečních skvrn
střídání ročních obdobíslapové jevystřídání dne a nocizdánlivý pohyb nebeské sféry
střídání ročních období
slapové jevy
střídání dne a noci
zdánlivý pohyb nebeské sféry
veškeré přirozené družice planet Sluneční soustavymeziplanetární prach, ze kterého vznikly prstence obřích planetpředchůdci planet - malá tělesa z hornin, zmrzlé vody a plynusouhrnné označení pro planetky (vč. trpasličích planet) a komety
veškeré přirozené družice planet Sluneční soustavy
meziplanetární prach, ze kterého vznikly prstence obřích planet
předchůdci planet - malá tělesa z hornin, zmrzlé vody a plynu
souhrnné označení pro planetky (vč. trpasličích planet) a komety
strmými pravými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokoulistrmými levými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokoulistřídáním dne a nocíslapovými jevy
strmými pravými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli
strmými levými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli
střídáním dne a nocí
slapovými jevy
Značná část planetek a komet ve SS vznikla až po zapálení termojaderných reakcí Slunce.Energetickým zdrojem Slunce je konvektivní zóna.Po zapálení termojaderných reakcí Slunce započal vznik planet SS.Granulace a sluneční skvrny lze nejlépe pozorovat v chronosféře Slunce.
Značná část planetek a komet ve SS vznikla až po zapálení termojaderných reakcí Slunce.
Energetickým zdrojem Slunce je konvektivní zóna.
Po zapálení termojaderných reakcí Slunce započal vznik planet SS.
Granulace a sluneční skvrny lze nejlépe pozorovat v chronosféře Slunce.
Hlavní pás asteroidů (čili planetek) se nachází mezi drahami Marsu a Jupitera.Kuiperův pás se nachází za drahou Neptuna.Kometa se skládá z jádra, kómy, ohonu a héliového oblaku.Meteorit je neshořelá část meteoroidu, která dopadla na zemský povrch.
Hlavní pás asteroidů (čili planetek) se nachází mezi drahami Marsu a Jupitera.
Kuiperův pás se nachází za drahou Neptuna.
Kometa se skládá z jádra, kómy, ohonu a héliového oblaku.
Meteorit je neshořelá část meteoroidu, která dopadla na zemský povrch.
atmosféra je tvořena z cca 90% vodíkemmá tzv. Galileovy měsíce, z nichž největší je Titanje pátou planetou od vzdálenosti od Slunceje největší
atmosféra je tvořena z cca 90% vodíkem
má tzv. Galileovy měsíce, z nichž největší je Titan
je pátou planetou od vzdálenosti od Slunce
je největší
mlhovinovýplanetkovýplanetárnímimoplanetární
mlhovinový
planetkový
planetární
mimoplanetární
MarsVenušeMerkurNeptun
Mars
Venuše
Merkur
Neptun
Precese a nutace má za následek změny poloh světových pólů.Slunce má diferenciální rotaci kolem své osy - na rovníku trvá rotace 36 dní, na pólech 25.Jarní rovnodennost nastává 20. až 21. března.Měsíc má vázanou rotaci, tedy kolem své osy se otočí za stejnou dobu jako kolem Slunce
Precese a nutace má za následek změny poloh světových pólů.
Slunce má diferenciální rotaci kolem své osy - na rovníku trvá rotace 36 dní, na pólech 25.
Jarní rovnodennost nastává 20. až 21. března.
Měsíc má vázanou rotaci, tedy kolem své osy se otočí za stejnou dobu jako kolem Slunce
jdi nahoru, na obsah
Evropa (456)Amerika (104)Asie (65)Afrika (66)Austrálie a Oceánie (19)ČR (315)Hlavní města (91)Geografie (501)
Uživatelské jméno
Heslo