Testi.cz – Geografie

má tzv. Galileovy měsíce, z nichž největší je Titan

atmosféra je tvořena z cca 90% vodíkem

je největší

je pátou planetou od vzdálenosti od Slunce

Merkur

Venuše

Mars

Neptun

Měsíc má vázanou rotaci, tedy kolem své osy se otočí za stejnou dobu jako kolem Slunce

Jarní rovnodennost nastává 20. až 21. března.

Slunce má diferenciální rotaci kolem své osy - na rovníku trvá rotace 36 dní, na pólech 25.

Precese a nutace má za následek změny poloh světových pólů.

Kometa se skládá z jádra, kómy, ohonu a héliového oblaku.

Meteorit je neshořelá část meteoroidu, která dopadla na zemský povrch.

Hlavní pás asteroidů (čili planetek) se nachází mezi drahami Marsu a Jupitera.

Kuiperův pás se nachází za drahou Neptuna.

veškeré přirozené družice planet Sluneční soustavy

souhrnné označení pro planetky (vč. trpasličích planet) a komety

předchůdci planet - malá tělesa z hornin, zmrzlé vody a plynu

meziplanetární prach, ze kterého vznikly prstence obřích planet

střídání ročních období

zdánlivý pohyb nebeské sféry

slapové jevy

střídání dne a noci

střídáním dne a nocí

slapovými jevy

strmými pravými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

strmými levými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

Značná část planetek a komet ve SS vznikla až po zapálení termojaderných reakcí Slunce.

Energetickým zdrojem Slunce je konvektivní zóna.

Po zapálení termojaderných reakcí Slunce započal vznik planet SS.

Granulace a sluneční skvrny lze nejlépe pozorovat v chronosféře Slunce.

při magnetickém působení ve Slunci, tedy v místech slunečních skvrn

vznikají periodicky v období 11, 90 nebo 600 let

při ochlazování teplých plynů ve fotosféře

při přeměně vodíku na hélium

v 18. století

v 16. století

ve 12. století

ve 14. století

mimoplanetární

planetární

planetkový

mlhovinový