Testi.cz – Geografie

strmými pravými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

střídáním dne a nocí

slapovými jevy

strmými levými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

Značná část planetek a komet ve SS vznikla až po zapálení termojaderných reakcí Slunce.

Po zapálení termojaderných reakcí Slunce započal vznik planet SS.

Granulace a sluneční skvrny lze nejlépe pozorovat v chronosféře Slunce.

Energetickým zdrojem Slunce je konvektivní zóna.

ve 14. století

ve 12. století

v 16. století

v 18. století

střídání ročních období

střídání dne a noci

slapové jevy

zdánlivý pohyb nebeské sféry

veškeré přirozené družice planet Sluneční soustavy

meziplanetární prach, ze kterého vznikly prstence obřích planet

předchůdci planet - malá tělesa z hornin, zmrzlé vody a plynu

souhrnné označení pro planetky (vč. trpasličích planet) a komety

Meteorit je neshořelá část meteoroidu, která dopadla na zemský povrch.

Kometa se skládá z jádra, kómy, ohonu a héliového oblaku.

Hlavní pás asteroidů (čili planetek) se nachází mezi drahami Marsu a Jupitera.

Kuiperův pás se nachází za drahou Neptuna.

vznikají periodicky v období 11, 90 nebo 600 let

při přeměně vodíku na hélium

při ochlazování teplých plynů ve fotosféře

při magnetickém působení ve Slunci, tedy v místech slunečních skvrn

atmosféra je tvořena z cca 90% vodíkem

je pátou planetou od vzdálenosti od Slunce

je největší

má tzv. Galileovy měsíce, z nichž největší je Titan

Neptun

Mars

Venuše

Merkur

Jarní rovnodennost nastává 20. až 21. března.

Precese a nutace má za následek změny poloh světových pólů.

Měsíc má vázanou rotaci, tedy kolem své osy se otočí za stejnou dobu jako kolem Slunce

Slunce má diferenciální rotaci kolem své osy - na rovníku trvá rotace 36 dní, na pólech 25.

mlhovinový

planetkový

planetární

mimoplanetární