Testi.cz – Geografie

planetární

mimoplanetární

mlhovinový

planetkový

Jarní rovnodennost nastává 20. až 21. března.

Precese a nutace má za následek změny poloh světových pólů.

Slunce má diferenciální rotaci kolem své osy - na rovníku trvá rotace 36 dní, na pólech 25.

Měsíc má vázanou rotaci, tedy kolem své osy se otočí za stejnou dobu jako kolem Slunce

při ochlazování teplých plynů ve fotosféře

při přeměně vodíku na hélium

vznikají periodicky v období 11, 90 nebo 600 let

při magnetickém působení ve Slunci, tedy v místech slunečních skvrn

atmosféra je tvořena z cca 90% vodíkem

je pátou planetou od vzdálenosti od Slunce

je největší

má tzv. Galileovy měsíce, z nichž největší je Titan

strmými levými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

slapovými jevy

střídáním dne a nocí

strmými pravými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

Merkur

Venuše

Neptun

Mars

střídání dne a noci

zdánlivý pohyb nebeské sféry

střídání ročních období

slapové jevy

Po zapálení termojaderných reakcí Slunce započal vznik planet SS.

Granulace a sluneční skvrny lze nejlépe pozorovat v chronosféře Slunce.

Značná část planetek a komet ve SS vznikla až po zapálení termojaderných reakcí Slunce.

Energetickým zdrojem Slunce je konvektivní zóna.

Kuiperův pás se nachází za drahou Neptuna.

Meteorit je neshořelá část meteoroidu, která dopadla na zemský povrch.

Kometa se skládá z jádra, kómy, ohonu a héliového oblaku.

Hlavní pás asteroidů (čili planetek) se nachází mezi drahami Marsu a Jupitera.

veškeré přirozené družice planet Sluneční soustavy

souhrnné označení pro planetky (vč. trpasličích planet) a komety

meziplanetární prach, ze kterého vznikly prstence obřích planet

předchůdci planet - malá tělesa z hornin, zmrzlé vody a plynu

v 16. století

ve 14. století

v 18. století

ve 12. století