Testi.cz – Geografie

střídání dne a noci

střídání ročních období

slapové jevy

zdánlivý pohyb nebeské sféry

je největší

má tzv. Galileovy měsíce, z nichž největší je Titan

atmosféra je tvořena z cca 90% vodíkem

je pátou planetou od vzdálenosti od Slunce

Meteorit je neshořelá část meteoroidu, která dopadla na zemský povrch.

Hlavní pás asteroidů (čili planetek) se nachází mezi drahami Marsu a Jupitera.

Kometa se skládá z jádra, kómy, ohonu a héliového oblaku.

Kuiperův pás se nachází za drahou Neptuna.

slapovými jevy

střídáním dne a nocí

strmými pravými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

strmými levými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

souhrnné označení pro planetky (vč. trpasličích planet) a komety

veškeré přirozené družice planet Sluneční soustavy

meziplanetární prach, ze kterého vznikly prstence obřích planet

předchůdci planet - malá tělesa z hornin, zmrzlé vody a plynu

ve 14. století

v 18. století

ve 12. století

v 16. století

při přeměně vodíku na hélium

při ochlazování teplých plynů ve fotosféře

při magnetickém působení ve Slunci, tedy v místech slunečních skvrn

vznikají periodicky v období 11, 90 nebo 600 let

Neptun

Mars

Venuše

Merkur

Precese a nutace má za následek změny poloh světových pólů.

Slunce má diferenciální rotaci kolem své osy - na rovníku trvá rotace 36 dní, na pólech 25.

Měsíc má vázanou rotaci, tedy kolem své osy se otočí za stejnou dobu jako kolem Slunce

Jarní rovnodennost nastává 20. až 21. března.

Po zapálení termojaderných reakcí Slunce započal vznik planet SS.

Granulace a sluneční skvrny lze nejlépe pozorovat v chronosféře Slunce.

Energetickým zdrojem Slunce je konvektivní zóna.

Značná část planetek a komet ve SS vznikla až po zapálení termojaderných reakcí Slunce.

planetkový

mimoplanetární

planetární

mlhovinový