Testi.cz – Geografie

je pátou planetou od vzdálenosti od Slunce

má tzv. Galileovy měsíce, z nichž největší je Titan

atmosféra je tvořena z cca 90% vodíkem

je největší

planetární

mimoplanetární

planetkový

mlhovinový

veškeré přirozené družice planet Sluneční soustavy

předchůdci planet - malá tělesa z hornin, zmrzlé vody a plynu

souhrnné označení pro planetky (vč. trpasličích planet) a komety

meziplanetární prach, ze kterého vznikly prstence obřích planet

při magnetickém působení ve Slunci, tedy v místech slunečních skvrn

při ochlazování teplých plynů ve fotosféře

při přeměně vodíku na hélium

vznikají periodicky v období 11, 90 nebo 600 let

Venuše

Merkur

Mars

Neptun

střídáním dne a nocí

slapovými jevy

strmými pravými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

strmými levými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

Slunce má diferenciální rotaci kolem své osy - na rovníku trvá rotace 36 dní, na pólech 25.

Měsíc má vázanou rotaci, tedy kolem své osy se otočí za stejnou dobu jako kolem Slunce

Jarní rovnodennost nastává 20. až 21. března.

Precese a nutace má za následek změny poloh světových pólů.

střídání ročních období

slapové jevy

zdánlivý pohyb nebeské sféry

střídání dne a noci

Kuiperův pás se nachází za drahou Neptuna.

Kometa se skládá z jádra, kómy, ohonu a héliového oblaku.

Meteorit je neshořelá část meteoroidu, která dopadla na zemský povrch.

Hlavní pás asteroidů (čili planetek) se nachází mezi drahami Marsu a Jupitera.

Granulace a sluneční skvrny lze nejlépe pozorovat v chronosféře Slunce.

Energetickým zdrojem Slunce je konvektivní zóna.

Značná část planetek a komet ve SS vznikla až po zapálení termojaderných reakcí Slunce.

Po zapálení termojaderných reakcí Slunce započal vznik planet SS.

v 18. století

v 16. století

ve 12. století

ve 14. století