Testi.cz – Geografie

planetární

planetkový

mimoplanetární

mlhovinový

Značná část planetek a komet ve SS vznikla až po zapálení termojaderných reakcí Slunce.

Granulace a sluneční skvrny lze nejlépe pozorovat v chronosféře Slunce.

Po zapálení termojaderných reakcí Slunce započal vznik planet SS.

Energetickým zdrojem Slunce je konvektivní zóna.

je největší

atmosféra je tvořena z cca 90% vodíkem

má tzv. Galileovy měsíce, z nichž největší je Titan

je pátou planetou od vzdálenosti od Slunce

střídání ročních období

střídání dne a noci

slapové jevy

zdánlivý pohyb nebeské sféry

Hlavní pás asteroidů (čili planetek) se nachází mezi drahami Marsu a Jupitera.

Meteorit je neshořelá část meteoroidu, která dopadla na zemský povrch.

Kuiperův pás se nachází za drahou Neptuna.

Kometa se skládá z jádra, kómy, ohonu a héliového oblaku.

Jarní rovnodennost nastává 20. až 21. března.

Precese a nutace má za následek změny poloh světových pólů.

Slunce má diferenciální rotaci kolem své osy - na rovníku trvá rotace 36 dní, na pólech 25.

Měsíc má vázanou rotaci, tedy kolem své osy se otočí za stejnou dobu jako kolem Slunce

ve 12. století

ve 14. století

v 18. století

v 16. století

při magnetickém působení ve Slunci, tedy v místech slunečních skvrn

při přeměně vodíku na hélium

vznikají periodicky v období 11, 90 nebo 600 let

při ochlazování teplých plynů ve fotosféře

veškeré přirozené družice planet Sluneční soustavy

předchůdci planet - malá tělesa z hornin, zmrzlé vody a plynu

souhrnné označení pro planetky (vč. trpasličích planet) a komety

meziplanetární prach, ze kterého vznikly prstence obřích planet

Mars

Neptun

Merkur

Venuše

strmými pravými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

strmými levými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

slapovými jevy

střídáním dne a nocí