Testi.cz – Geografie

Venuše

Merkur

Neptun

Mars

předchůdci planet - malá tělesa z hornin, zmrzlé vody a plynu

souhrnné označení pro planetky (vč. trpasličích planet) a komety

veškeré přirozené družice planet Sluneční soustavy

meziplanetární prach, ze kterého vznikly prstence obřích planet

Hlavní pás asteroidů (čili planetek) se nachází mezi drahami Marsu a Jupitera.

Meteorit je neshořelá část meteoroidu, která dopadla na zemský povrch.

Kometa se skládá z jádra, kómy, ohonu a héliového oblaku.

Kuiperův pás se nachází za drahou Neptuna.

střídáním dne a nocí

strmými pravými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

strmými levými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

slapovými jevy

mlhovinový

planetkový

mimoplanetární

planetární

Energetickým zdrojem Slunce je konvektivní zóna.

Po zapálení termojaderných reakcí Slunce započal vznik planet SS.

Granulace a sluneční skvrny lze nejlépe pozorovat v chronosféře Slunce.

Značná část planetek a komet ve SS vznikla až po zapálení termojaderných reakcí Slunce.

střídání ročních období

střídání dne a noci

slapové jevy

zdánlivý pohyb nebeské sféry

je největší

je pátou planetou od vzdálenosti od Slunce

má tzv. Galileovy měsíce, z nichž největší je Titan

atmosféra je tvořena z cca 90% vodíkem

při magnetickém působení ve Slunci, tedy v místech slunečních skvrn

vznikají periodicky v období 11, 90 nebo 600 let

při ochlazování teplých plynů ve fotosféře

při přeměně vodíku na hélium

Slunce má diferenciální rotaci kolem své osy - na rovníku trvá rotace 36 dní, na pólech 25.

Měsíc má vázanou rotaci, tedy kolem své osy se otočí za stejnou dobu jako kolem Slunce

Jarní rovnodennost nastává 20. až 21. března.

Precese a nutace má za následek změny poloh světových pólů.

v 18. století

v 16. století

ve 12. století

ve 14. století