jdi na vlastní test/obsah stránky
Měsíc má vázanou rotaci, tedy kolem své osy se otočí za stejnou dobu jako kolem SlunceSlunce má diferenciální rotaci kolem své osy - na rovníku trvá rotace 36 dní, na pólech 25.Precese a nutace má za následek změny poloh světových pólů.Jarní rovnodennost nastává 20. až 21. března.
Měsíc má vázanou rotaci, tedy kolem své osy se otočí za stejnou dobu jako kolem Slunce
Slunce má diferenciální rotaci kolem své osy - na rovníku trvá rotace 36 dní, na pólech 25.
Precese a nutace má za následek změny poloh světových pólů.
Jarní rovnodennost nastává 20. až 21. března.
souhrnné označení pro planetky (vč. trpasličích planet) a kometypředchůdci planet - malá tělesa z hornin, zmrzlé vody a plynuveškeré přirozené družice planet Sluneční soustavymeziplanetární prach, ze kterého vznikly prstence obřích planet
souhrnné označení pro planetky (vč. trpasličích planet) a komety
předchůdci planet - malá tělesa z hornin, zmrzlé vody a plynu
veškeré přirozené družice planet Sluneční soustavy
meziplanetární prach, ze kterého vznikly prstence obřích planet
Meteorit je neshořelá část meteoroidu, která dopadla na zemský povrch.Hlavní pás asteroidů (čili planetek) se nachází mezi drahami Marsu a Jupitera.Kometa se skládá z jádra, kómy, ohonu a héliového oblaku.Kuiperův pás se nachází za drahou Neptuna.
Meteorit je neshořelá část meteoroidu, která dopadla na zemský povrch.
Hlavní pás asteroidů (čili planetek) se nachází mezi drahami Marsu a Jupitera.
Kometa se skládá z jádra, kómy, ohonu a héliového oblaku.
Kuiperův pás se nachází za drahou Neptuna.
při ochlazování teplých plynů ve fotosféřepři přeměně vodíku na héliumvznikají periodicky v období 11, 90 nebo 600 letpři magnetickém působení ve Slunci, tedy v místech slunečních skvrn
při ochlazování teplých plynů ve fotosféře
při přeměně vodíku na hélium
vznikají periodicky v období 11, 90 nebo 600 let
při magnetickém působení ve Slunci, tedy v místech slunečních skvrn
slapovými jevystrmými levými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokoulistrmými pravými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokoulistřídáním dne a nocí
slapovými jevy
strmými levými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli
strmými pravými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli
střídáním dne a nocí
slapové jevystřídání dne a nocizdánlivý pohyb nebeské sférystřídání ročních období
slapové jevy
střídání dne a noci
zdánlivý pohyb nebeské sféry
střídání ročních období
Granulace a sluneční skvrny lze nejlépe pozorovat v chronosféře Slunce.Po zapálení termojaderných reakcí Slunce započal vznik planet SS.Energetickým zdrojem Slunce je konvektivní zóna.Značná část planetek a komet ve SS vznikla až po zapálení termojaderných reakcí Slunce.
Granulace a sluneční skvrny lze nejlépe pozorovat v chronosféře Slunce.
Po zapálení termojaderných reakcí Slunce započal vznik planet SS.
Energetickým zdrojem Slunce je konvektivní zóna.
Značná část planetek a komet ve SS vznikla až po zapálení termojaderných reakcí Slunce.
ve 12. stoletív 16. stoletíve 14. stoletív 18. století
ve 12. století
v 16. století
ve 14. století
v 18. století
MerkurVenušeMarsNeptun
Merkur
Venuše
Mars
Neptun
planetkovýmimoplanetárnímlhovinovýplanetární
planetkový
mimoplanetární
mlhovinový
planetární
má tzv. Galileovy měsíce, z nichž největší je Titanje největšíje pátou planetou od vzdálenosti od Slunceatmosféra je tvořena z cca 90% vodíkem
má tzv. Galileovy měsíce, z nichž největší je Titan
je největší
je pátou planetou od vzdálenosti od Slunce
atmosféra je tvořena z cca 90% vodíkem
jdi nahoru, na obsah
Evropa (445)Amerika (104)Asie (65)Afrika (66)Austrálie a Oceánie (19)ČR (315)Hlavní města (91)Geografie (498)
Uživatelské jméno
Heslo