Testi.cz – Geografie

Měsíc má vázanou rotaci, tedy kolem své osy se otočí za stejnou dobu jako kolem Slunce

Slunce má diferenciální rotaci kolem své osy - na rovníku trvá rotace 36 dní, na pólech 25.

Precese a nutace má za následek změny poloh světových pólů.

Jarní rovnodennost nastává 20. až 21. března.

meziplanetární prach, ze kterého vznikly prstence obřích planet

předchůdci planet - malá tělesa z hornin, zmrzlé vody a plynu

veškeré přirozené družice planet Sluneční soustavy

souhrnné označení pro planetky (vč. trpasličích planet) a komety

strmými pravými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

strmými levými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

střídáním dne a nocí

slapovými jevy

Značná část planetek a komet ve SS vznikla až po zapálení termojaderných reakcí Slunce.

Granulace a sluneční skvrny lze nejlépe pozorovat v chronosféře Slunce.

Po zapálení termojaderných reakcí Slunce započal vznik planet SS.

Energetickým zdrojem Slunce je konvektivní zóna.

střídání ročních období

střídání dne a noci

slapové jevy

zdánlivý pohyb nebeské sféry

Kuiperův pás se nachází za drahou Neptuna.

Kometa se skládá z jádra, kómy, ohonu a héliového oblaku.

Hlavní pás asteroidů (čili planetek) se nachází mezi drahami Marsu a Jupitera.

Meteorit je neshořelá část meteoroidu, která dopadla na zemský povrch.

vznikají periodicky v období 11, 90 nebo 600 let

při přeměně vodíku na hélium

při magnetickém působení ve Slunci, tedy v místech slunečních skvrn

při ochlazování teplých plynů ve fotosféře

mimoplanetární

planetkový

planetární

mlhovinový

je pátou planetou od vzdálenosti od Slunce

má tzv. Galileovy měsíce, z nichž největší je Titan

je největší

atmosféra je tvořena z cca 90% vodíkem

Mars

Neptun

Merkur

Venuše

v 16. století

ve 14. století

ve 12. století

v 18. století