jdi na vlastní test/obsah stránky
je pátou planetou od vzdálenosti od Sluncemá tzv. Galileovy měsíce, z nichž největší je Titanje největšíatmosféra je tvořena z cca 90% vodíkem
je pátou planetou od vzdálenosti od Slunce
má tzv. Galileovy měsíce, z nichž největší je Titan
je největší
atmosféra je tvořena z cca 90% vodíkem
zdánlivý pohyb nebeské sférystřídání dne a nocislapové jevystřídání ročních období
zdánlivý pohyb nebeské sféry
střídání dne a noci
slapové jevy
střídání ročních období
předchůdci planet - malá tělesa z hornin, zmrzlé vody a plynusouhrnné označení pro planetky (vč. trpasličích planet) a kometymeziplanetární prach, ze kterého vznikly prstence obřích planetveškeré přirozené družice planet Sluneční soustavy
předchůdci planet - malá tělesa z hornin, zmrzlé vody a plynu
souhrnné označení pro planetky (vč. trpasličích planet) a komety
meziplanetární prach, ze kterého vznikly prstence obřích planet
veškeré přirozené družice planet Sluneční soustavy
Po zapálení termojaderných reakcí Slunce započal vznik planet SS.Značná část planetek a komet ve SS vznikla až po zapálení termojaderných reakcí Slunce.Granulace a sluneční skvrny lze nejlépe pozorovat v chronosféře Slunce.Energetickým zdrojem Slunce je konvektivní zóna.
Po zapálení termojaderných reakcí Slunce započal vznik planet SS.
Značná část planetek a komet ve SS vznikla až po zapálení termojaderných reakcí Slunce.
Granulace a sluneční skvrny lze nejlépe pozorovat v chronosféře Slunce.
Energetickým zdrojem Slunce je konvektivní zóna.
strmými pravými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokoulistrmými levými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokoulislapovými jevystřídáním dne a nocí
strmými pravými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli
strmými levými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli
slapovými jevy
střídáním dne a nocí
při magnetickém působení ve Slunci, tedy v místech slunečních skvrnvznikají periodicky v období 11, 90 nebo 600 letpři ochlazování teplých plynů ve fotosféřepři přeměně vodíku na hélium
při magnetickém působení ve Slunci, tedy v místech slunečních skvrn
vznikají periodicky v období 11, 90 nebo 600 let
při ochlazování teplých plynů ve fotosféře
při přeměně vodíku na hélium
Meteorit je neshořelá část meteoroidu, která dopadla na zemský povrch.Hlavní pás asteroidů (čili planetek) se nachází mezi drahami Marsu a Jupitera.Kuiperův pás se nachází za drahou Neptuna.Kometa se skládá z jádra, kómy, ohonu a héliového oblaku.
Meteorit je neshořelá část meteoroidu, která dopadla na zemský povrch.
Hlavní pás asteroidů (čili planetek) se nachází mezi drahami Marsu a Jupitera.
Kuiperův pás se nachází za drahou Neptuna.
Kometa se skládá z jádra, kómy, ohonu a héliového oblaku.
ve 14. stoletív 16. stoletív 18. stoletíve 12. století
ve 14. století
v 16. století
v 18. století
ve 12. století
planetkovýmlhovinovýmimoplanetárníplanetární
planetkový
mlhovinový
mimoplanetární
planetární
NeptunMerkurVenušeMars
Neptun
Merkur
Venuše
Mars
Měsíc má vázanou rotaci, tedy kolem své osy se otočí za stejnou dobu jako kolem SluncePrecese a nutace má za následek změny poloh světových pólů.Jarní rovnodennost nastává 20. až 21. března.Slunce má diferenciální rotaci kolem své osy - na rovníku trvá rotace 36 dní, na pólech 25.
Měsíc má vázanou rotaci, tedy kolem své osy se otočí za stejnou dobu jako kolem Slunce
Precese a nutace má za následek změny poloh světových pólů.
Jarní rovnodennost nastává 20. až 21. března.
Slunce má diferenciální rotaci kolem své osy - na rovníku trvá rotace 36 dní, na pólech 25.
jdi nahoru, na obsah
Evropa (457)Amerika (104)Asie (65)Afrika (66)Austrálie a Oceánie (19)ČR (315)Hlavní města (91)Geografie (507)
Uživatelské jméno
Heslo