Testi.cz – Geografie

Jarní rovnodennost nastává 20. až 21. března.

Slunce má diferenciální rotaci kolem své osy - na rovníku trvá rotace 36 dní, na pólech 25.

Precese a nutace má za následek změny poloh světových pólů.

Měsíc má vázanou rotaci, tedy kolem své osy se otočí za stejnou dobu jako kolem Slunce

slapové jevy

střídání ročních období

zdánlivý pohyb nebeské sféry

střídání dne a noci

ve 12. století

v 16. století

v 18. století

ve 14. století

planetární

mlhovinový

mimoplanetární

planetkový

je pátou planetou od vzdálenosti od Slunce

je největší

atmosféra je tvořena z cca 90% vodíkem

má tzv. Galileovy měsíce, z nichž největší je Titan

strmými levými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

střídáním dne a nocí

slapovými jevy

strmými pravými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

Značná část planetek a komet ve SS vznikla až po zapálení termojaderných reakcí Slunce.

Granulace a sluneční skvrny lze nejlépe pozorovat v chronosféře Slunce.

Po zapálení termojaderných reakcí Slunce započal vznik planet SS.

Energetickým zdrojem Slunce je konvektivní zóna.

Meteorit je neshořelá část meteoroidu, která dopadla na zemský povrch.

Hlavní pás asteroidů (čili planetek) se nachází mezi drahami Marsu a Jupitera.

Kometa se skládá z jádra, kómy, ohonu a héliového oblaku.

Kuiperův pás se nachází za drahou Neptuna.

při přeměně vodíku na hélium

vznikají periodicky v období 11, 90 nebo 600 let

při magnetickém působení ve Slunci, tedy v místech slunečních skvrn

při ochlazování teplých plynů ve fotosféře

předchůdci planet - malá tělesa z hornin, zmrzlé vody a plynu

veškeré přirozené družice planet Sluneční soustavy

souhrnné označení pro planetky (vč. trpasličích planet) a komety

meziplanetární prach, ze kterého vznikly prstence obřích planet

Mars

Venuše

Merkur

Neptun