jdi na vlastní test/obsah stránky
Nikdy neexistoval a ani neexistuje.Ano, vždy existoval a najdeme ho u všech ohebných slov.Kdysi existoval a dnes už z něj zbyly spíše jen pozůstatky (zejm. u skloňování slov označující části těla).
Nikdy neexistoval a ani neexistuje.
Ano, vždy existoval a najdeme ho u všech ohebných slov.
Kdysi existoval a dnes už z něj zbyly spíše jen pozůstatky (zejm. u skloňování slov označující části těla).
Ugrofinské jazyky -> slovanské jazyky -> východoslovanské jazyky -> češtinaIndoevropské jazyky -> baltoslovanské jazyky -> slovanské jazyky -> jihoslovanské jazyky ->češtinaIndoevropské jazyky -> baltoslovanské jazyky -> slovanské jazyky -> západoslovanské jazyky ->čeština
Ugrofinské jazyky -> slovanské jazyky -> východoslovanské jazyky -> čeština
Indoevropské jazyky -> baltoslovanské jazyky -> slovanské jazyky -> jihoslovanské jazyky ->čeština
Indoevropské jazyky -> baltoslovanské jazyky -> slovanské jazyky -> západoslovanské jazyky ->čeština
Protože ty jazyky vznikly ze společného základuProtože tato slova pochází z latinyProtože se mezinárodně dohodlo, že aby cizinci rozuměli alespoň těmto základním slovům, vytvoří se podobná základní slovní zásoba
Protože ty jazyky vznikly ze společného základu
Protože tato slova pochází z latiny
Protože se mezinárodně dohodlo, že aby cizinci rozuměli alespoň těmto základním slovům, vytvoří se podobná základní slovní zásoba
Rekonstruované slovo (=slovo, které neznáme, nemáme jeho dochovanou písemnou podobu a je pouze přibližně určeno, jak asi vypadalo)Přepis výslovnostiSlovo pocházející z čínštiny
Rekonstruované slovo (=slovo, které neznáme, nemáme jeho dochovanou písemnou podobu a je pouze přibližně určeno, jak asi vypadalo)
Přepis výslovnosti
Slovo pocházející z čínštiny
Trojné číslo; vyjadřuje, že někde jsou tři věciDvojné číslo; vyjadřuje, že někde jsou dvě věciJednotné číslo; vyjadřuje, že někde je jedna věc
Trojné číslo; vyjadřuje, že někde jsou tři věci
Dvojné číslo; vyjadřuje, že někde jsou dvě věci
Jednotné číslo; vyjadřuje, že někde je jedna věc
hrubý výraz, sprosté slovozjemnění, použití jiného slova nebo slov. spojení, aby slovo v posluchači nebo čtenáři nevyvolalo negativní pocityschopnost rychle se učit jazyky
hrubý výraz, sprosté slovo
zjemnění, použití jiného slova nebo slov. spojení, aby slovo v posluchači nebo čtenáři nevyvolalo negativní pocity
schopnost rychle se učit jazyky
instrumentálakuzativdativ
instrumentál
akuzativ
dativ
Věda zabývající se slovanskými jazykyTo s lingvistikou vůbec nesouvisí, je to totiž věda zabývající se slávouVěda zabývající se tím, jestli je možné se naučit cizí jazyk tak dobře, abyste mluvil(a) bez cizího přízvuku
Věda zabývající se slovanskými jazyky
To s lingvistikou vůbec nesouvisí, je to totiž věda zabývající se slávou
Věda zabývající se tím, jestli je možné se naučit cizí jazyk tak dobře, abyste mluvil(a) bez cizího přízvuku
Ano, je prokázáno, že měly společný základNe, nebyl prokázán žádný kontakt mezi těmito třemi jazykovými rodinami.Prokázán je jen společný základ slovanských a germánských jazyků.
Ano, je prokázáno, že měly společný základ
Ne, nebyl prokázán žádný kontakt mezi těmito třemi jazykovými rodinami.
Prokázán je jen společný základ slovanských a germánských jazyků.
Odvětví lingvistiky zabývající se původem slovOdvětví lingvistiky zabývající se čínštinouOdvětví lingvistiky zabávající se vlivem stárnutí na schopnosti učit se jazyk
Odvětví lingvistiky zabývající se původem slov
Odvětví lingvistiky zabývající se čínštinou
Odvětví lingvistiky zabávající se vlivem stárnutí na schopnosti učit se jazyk
jdi nahoru, na obsah
Čeština (308)Literatura (339)Angličtina (606)Němčina (127)Francouzština (51)Jiné jazyky (216)
Uživatelské jméno
Heslo