Testi.cz – Geografie

meziplanetární prach, ze kterého vznikly prstence obřích planet

předchůdci planet - malá tělesa z hornin, zmrzlé vody a plynu

souhrnné označení pro planetky (vč. trpasličích planet) a komety

veškeré přirozené družice planet Sluneční soustavy

ve 12. století

v 16. století

v 18. století

ve 14. století

střídání ročních období

střídání dne a noci

zdánlivý pohyb nebeské sféry

slapové jevy

při magnetickém působení ve Slunci, tedy v místech slunečních skvrn

při přeměně vodíku na hélium

při ochlazování teplých plynů ve fotosféře

vznikají periodicky v období 11, 90 nebo 600 let

má tzv. Galileovy měsíce, z nichž největší je Titan

je největší

je pátou planetou od vzdálenosti od Slunce

atmosféra je tvořena z cca 90% vodíkem

Slunce má diferenciální rotaci kolem své osy - na rovníku trvá rotace 36 dní, na pólech 25.

Precese a nutace má za následek změny poloh světových pólů.

Jarní rovnodennost nastává 20. až 21. března.

Měsíc má vázanou rotaci, tedy kolem své osy se otočí za stejnou dobu jako kolem Slunce

Po zapálení termojaderných reakcí Slunce započal vznik planet SS.

Značná část planetek a komet ve SS vznikla až po zapálení termojaderných reakcí Slunce.

Granulace a sluneční skvrny lze nejlépe pozorovat v chronosféře Slunce.

Energetickým zdrojem Slunce je konvektivní zóna.

strmými pravými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

slapovými jevy

strmými levými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

střídáním dne a nocí

Merkur

Neptun

Mars

Venuše

mimoplanetární

mlhovinový

planetární

planetkový

Meteorit je neshořelá část meteoroidu, která dopadla na zemský povrch.

Hlavní pás asteroidů (čili planetek) se nachází mezi drahami Marsu a Jupitera.

Kometa se skládá z jádra, kómy, ohonu a héliového oblaku.

Kuiperův pás se nachází za drahou Neptuna.