jdi na vlastní test/obsah stránky
Granulace a sluneční skvrny lze nejlépe pozorovat v chronosféře Slunce.Energetickým zdrojem Slunce je konvektivní zóna.Po zapálení termojaderných reakcí Slunce započal vznik planet SS.Značná část planetek a komet ve SS vznikla až po zapálení termojaderných reakcí Slunce.
Granulace a sluneční skvrny lze nejlépe pozorovat v chronosféře Slunce.
Energetickým zdrojem Slunce je konvektivní zóna.
Po zapálení termojaderných reakcí Slunce započal vznik planet SS.
Značná část planetek a komet ve SS vznikla až po zapálení termojaderných reakcí Slunce.
mlhovinovýplanetkovýplanetárnímimoplanetární
mlhovinový
planetkový
planetární
mimoplanetární
Kuiperův pás se nachází za drahou Neptuna.Meteorit je neshořelá část meteoroidu, která dopadla na zemský povrch.Hlavní pás asteroidů (čili planetek) se nachází mezi drahami Marsu a Jupitera.Kometa se skládá z jádra, kómy, ohonu a héliového oblaku.
Kuiperův pás se nachází za drahou Neptuna.
Meteorit je neshořelá část meteoroidu, která dopadla na zemský povrch.
Hlavní pás asteroidů (čili planetek) se nachází mezi drahami Marsu a Jupitera.
Kometa se skládá z jádra, kómy, ohonu a héliového oblaku.
strmými levými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokoulistřídáním dne a nocíslapovými jevystrmými pravými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli
strmými levými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli
střídáním dne a nocí
slapovými jevy
strmými pravými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli
meziplanetární prach, ze kterého vznikly prstence obřích planetsouhrnné označení pro planetky (vč. trpasličích planet) a kometyveškeré přirozené družice planet Sluneční soustavypředchůdci planet - malá tělesa z hornin, zmrzlé vody a plynu
meziplanetární prach, ze kterého vznikly prstence obřích planet
souhrnné označení pro planetky (vč. trpasličích planet) a komety
veškeré přirozené družice planet Sluneční soustavy
předchůdci planet - malá tělesa z hornin, zmrzlé vody a plynu
MerkurNeptunMarsVenuše
Merkur
Neptun
Mars
Venuše
ve 12. stoletív 18. stoletíve 14. stoletív 16. století
ve 12. století
v 18. století
ve 14. století
v 16. století
střídání ročních obdobíslapové jevyzdánlivý pohyb nebeské sférystřídání dne a noci
střídání ročních období
slapové jevy
zdánlivý pohyb nebeské sféry
střídání dne a noci
Precese a nutace má za následek změny poloh světových pólů.Slunce má diferenciální rotaci kolem své osy - na rovníku trvá rotace 36 dní, na pólech 25.Měsíc má vázanou rotaci, tedy kolem své osy se otočí za stejnou dobu jako kolem SlunceJarní rovnodennost nastává 20. až 21. března.
Precese a nutace má za následek změny poloh světových pólů.
Slunce má diferenciální rotaci kolem své osy - na rovníku trvá rotace 36 dní, na pólech 25.
Měsíc má vázanou rotaci, tedy kolem své osy se otočí za stejnou dobu jako kolem Slunce
Jarní rovnodennost nastává 20. až 21. března.
při ochlazování teplých plynů ve fotosféřevznikají periodicky v období 11, 90 nebo 600 letpři magnetickém působení ve Slunci, tedy v místech slunečních skvrnpři přeměně vodíku na hélium
při ochlazování teplých plynů ve fotosféře
vznikají periodicky v období 11, 90 nebo 600 let
při magnetickém působení ve Slunci, tedy v místech slunečních skvrn
při přeměně vodíku na hélium
je pátou planetou od vzdálenosti od Sluncemá tzv. Galileovy měsíce, z nichž největší je Titanatmosféra je tvořena z cca 90% vodíkemje největší
je pátou planetou od vzdálenosti od Slunce
má tzv. Galileovy měsíce, z nichž největší je Titan
atmosféra je tvořena z cca 90% vodíkem
je největší
jdi nahoru, na obsah
Evropa (458)Amerika (105)Asie (65)Afrika (66)Austrálie a Oceánie (19)ČR (315)Hlavní města (91)Geografie (518)
Uživatelské jméno
Heslo