Testi.cz – Geografie

v 16. století

v 18. století

ve 14. století

ve 12. století

Neptun

Merkur

Mars

Venuše

strmými pravými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

strmými levými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

slapovými jevy

střídáním dne a nocí

má tzv. Galileovy měsíce, z nichž největší je Titan

atmosféra je tvořena z cca 90% vodíkem

je největší

je pátou planetou od vzdálenosti od Slunce

Kuiperův pás se nachází za drahou Neptuna.

Meteorit je neshořelá část meteoroidu, která dopadla na zemský povrch.

Kometa se skládá z jádra, kómy, ohonu a héliového oblaku.

Hlavní pás asteroidů (čili planetek) se nachází mezi drahami Marsu a Jupitera.

planetární

planetkový

mlhovinový

mimoplanetární

Značná část planetek a komet ve SS vznikla až po zapálení termojaderných reakcí Slunce.

Po zapálení termojaderných reakcí Slunce započal vznik planet SS.

Granulace a sluneční skvrny lze nejlépe pozorovat v chronosféře Slunce.

Energetickým zdrojem Slunce je konvektivní zóna.

veškeré přirozené družice planet Sluneční soustavy

meziplanetární prach, ze kterého vznikly prstence obřích planet

předchůdci planet - malá tělesa z hornin, zmrzlé vody a plynu

souhrnné označení pro planetky (vč. trpasličích planet) a komety

Měsíc má vázanou rotaci, tedy kolem své osy se otočí za stejnou dobu jako kolem Slunce

Precese a nutace má za následek změny poloh světových pólů.

Slunce má diferenciální rotaci kolem své osy - na rovníku trvá rotace 36 dní, na pólech 25.

Jarní rovnodennost nastává 20. až 21. března.

při přeměně vodíku na hélium

při magnetickém působení ve Slunci, tedy v místech slunečních skvrn

při ochlazování teplých plynů ve fotosféře

vznikají periodicky v období 11, 90 nebo 600 let

střídání ročních období

slapové jevy

zdánlivý pohyb nebeské sféry

střídání dne a noci