Testi.cz – Geografie

zdánlivý pohyb nebeské sféry

střídání ročních období

slapové jevy

střídání dne a noci

planetární

mimoplanetární

mlhovinový

planetkový

meziplanetární prach, ze kterého vznikly prstence obřích planet

veškeré přirozené družice planet Sluneční soustavy

předchůdci planet - malá tělesa z hornin, zmrzlé vody a plynu

souhrnné označení pro planetky (vč. trpasličích planet) a komety

při přeměně vodíku na hélium

při ochlazování teplých plynů ve fotosféře

vznikají periodicky v období 11, 90 nebo 600 let

při magnetickém působení ve Slunci, tedy v místech slunečních skvrn

Merkur

Venuše

Neptun

Mars

Hlavní pás asteroidů (čili planetek) se nachází mezi drahami Marsu a Jupitera.

Meteorit je neshořelá část meteoroidu, která dopadla na zemský povrch.

Kometa se skládá z jádra, kómy, ohonu a héliového oblaku.

Kuiperův pás se nachází za drahou Neptuna.

v 16. století

ve 14. století

ve 12. století

v 18. století

je pátou planetou od vzdálenosti od Slunce

má tzv. Galileovy měsíce, z nichž největší je Titan

atmosféra je tvořena z cca 90% vodíkem

je největší

Precese a nutace má za následek změny poloh světových pólů.

Měsíc má vázanou rotaci, tedy kolem své osy se otočí za stejnou dobu jako kolem Slunce

Slunce má diferenciální rotaci kolem své osy - na rovníku trvá rotace 36 dní, na pólech 25.

Jarní rovnodennost nastává 20. až 21. března.

Granulace a sluneční skvrny lze nejlépe pozorovat v chronosféře Slunce.

Po zapálení termojaderných reakcí Slunce započal vznik planet SS.

Energetickým zdrojem Slunce je konvektivní zóna.

Značná část planetek a komet ve SS vznikla až po zapálení termojaderných reakcí Slunce.

střídáním dne a nocí

strmými pravými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

strmými levými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

slapovými jevy