Testi.cz – Geografie

je největší

atmosféra je tvořena z cca 90% vodíkem

je pátou planetou od vzdálenosti od Slunce

má tzv. Galileovy měsíce, z nichž největší je Titan

v 18. století

v 16. století

ve 14. století

ve 12. století

Precese a nutace má za následek změny poloh světových pólů.

Slunce má diferenciální rotaci kolem své osy - na rovníku trvá rotace 36 dní, na pólech 25.

Jarní rovnodennost nastává 20. až 21. března.

Měsíc má vázanou rotaci, tedy kolem své osy se otočí za stejnou dobu jako kolem Slunce

při magnetickém působení ve Slunci, tedy v místech slunečních skvrn

při ochlazování teplých plynů ve fotosféře

při přeměně vodíku na hélium

vznikají periodicky v období 11, 90 nebo 600 let

Neptun

Mars

Merkur

Venuše

Značná část planetek a komet ve SS vznikla až po zapálení termojaderných reakcí Slunce.

Granulace a sluneční skvrny lze nejlépe pozorovat v chronosféře Slunce.

Energetickým zdrojem Slunce je konvektivní zóna.

Po zapálení termojaderných reakcí Slunce započal vznik planet SS.

zdánlivý pohyb nebeské sféry

střídání ročních období

střídání dne a noci

slapové jevy

slapovými jevy

střídáním dne a nocí

strmými pravými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

strmými levými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

mimoplanetární

planetární

mlhovinový

planetkový

Meteorit je neshořelá část meteoroidu, která dopadla na zemský povrch.

Hlavní pás asteroidů (čili planetek) se nachází mezi drahami Marsu a Jupitera.

Kuiperův pás se nachází za drahou Neptuna.

Kometa se skládá z jádra, kómy, ohonu a héliového oblaku.

meziplanetární prach, ze kterého vznikly prstence obřích planet

předchůdci planet - malá tělesa z hornin, zmrzlé vody a plynu

veškeré přirozené družice planet Sluneční soustavy

souhrnné označení pro planetky (vč. trpasličích planet) a komety