Testi.cz – Geografie

ve 14. století

v 16. století

v 18. století

ve 12. století

Hlavní pás asteroidů (čili planetek) se nachází mezi drahami Marsu a Jupitera.

Kometa se skládá z jádra, kómy, ohonu a héliového oblaku.

Kuiperův pás se nachází za drahou Neptuna.

Meteorit je neshořelá část meteoroidu, která dopadla na zemský povrch.

má tzv. Galileovy měsíce, z nichž největší je Titan

je pátou planetou od vzdálenosti od Slunce

atmosféra je tvořena z cca 90% vodíkem

je největší

zdánlivý pohyb nebeské sféry

střídání ročních období

střídání dne a noci

slapové jevy

Mars

Merkur

Neptun

Venuše

slapovými jevy

strmými pravými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

střídáním dne a nocí

strmými levými břehy řek, které tečou ze severu na jih, na severní polokouli

Precese a nutace má za následek změny poloh světových pólů.

Jarní rovnodennost nastává 20. až 21. března.

Slunce má diferenciální rotaci kolem své osy - na rovníku trvá rotace 36 dní, na pólech 25.

Měsíc má vázanou rotaci, tedy kolem své osy se otočí za stejnou dobu jako kolem Slunce

Energetickým zdrojem Slunce je konvektivní zóna.

Po zapálení termojaderných reakcí Slunce započal vznik planet SS.

Granulace a sluneční skvrny lze nejlépe pozorovat v chronosféře Slunce.

Značná část planetek a komet ve SS vznikla až po zapálení termojaderných reakcí Slunce.

planetární

planetkový

mimoplanetární

mlhovinový

veškeré přirozené družice planet Sluneční soustavy

souhrnné označení pro planetky (vč. trpasličích planet) a komety

meziplanetární prach, ze kterého vznikly prstence obřích planet

předchůdci planet - malá tělesa z hornin, zmrzlé vody a plynu

při ochlazování teplých plynů ve fotosféře

při magnetickém působení ve Slunci, tedy v místech slunečních skvrn

vznikají periodicky v období 11, 90 nebo 600 let

při přeměně vodíku na hélium