jdi na vlastní test/obsah stránky
vedlejší věta je užita správně ,vyjadřuje účeljde o následnost dějů : Přerušil psaní a po chvíli zas pokračoval. (poměr slučovací)je lépe užít poměr příčinný Přerušil psaní,neboť po chvíli pokračoval.
vedlejší věta je užita správně ,vyjadřuje účel
jde o následnost dějů : Přerušil psaní a po chvíli zas pokračoval. (poměr slučovací)
je lépe užít poměr příčinný Přerušil psaní,neboť po chvíli pokračoval.
vedlejší věta přívlastková je užita správně,vymezuje význam substantiva,které rozvíjí.je vyjádřen následný děj ,a proto: Spadla pod tramvaj a ta ji přejela.vedlejší věta je užita správně, jde o průvodní děj.
vedlejší věta přívlastková je užita správně,vymezuje význam substantiva,které rozvíjí.
je vyjádřen následný děj ,a proto: Spadla pod tramvaj a ta ji přejela.
vedlejší věta je užita správně, jde o průvodní děj.
protože je v první větě užita souřadící spojka však,musí být i v druhé větě souřadící spojkaobsah vět je v rozporu ,a proto musí být poměr odporovací : Jsou však lidé,ale nemají zájem o sport.vedlejší věta vztažná je užita správně,omezuje význam substantiva
protože je v první větě užita souřadící spojka však,musí být i v druhé větě souřadící spojka
obsah vět je v rozporu ,a proto musí být poměr odporovací : Jsou však lidé,ale nemají zájem o sport.
vedlejší věta vztažná je užita správně,omezuje význam substantiva
vedlejší věta přívlastková je užita správně,vymezuje význam substantiva chléblépe zní věta se zájmenem jenž Chléb,jenž je tvrdý, mi nechutnáužití vedlejší věty je zbytečné,lépe s přívlastkem: Tvrdý chléb mi nechutná.
vedlejší věta přívlastková je užita správně,vymezuje význam substantiva chléb
lépe zní věta se zájmenem jenž Chléb,jenž je tvrdý, mi nechutná
užití vedlejší věty je zbytečné,lépe s přívlastkem: Tvrdý chléb mi nechutná.
vedlejší věta vztažná je užita správně,blíže určuje význam substantiva slavíkvedlejší věta je užita správně,jde o průvodní dějv tomto případě je správné užít volně připojené věty hlavní : V růžovém keři seděl slavík a radostně trylkoval.
vedlejší věta vztažná je užita správně,blíže určuje význam substantiva slavík
vedlejší věta je užita správně,jde o průvodní děj
v tomto případě je správné užít volně připojené věty hlavní : V růžovém keři seděl slavík a radostně trylkoval.
ve vedlejší větě přívlastkové nelze užít vztažné příslovce kde : Zastavil se u domu,ve kterém....vedlejší věta je užita správně,je přívlastková s významem místním,blíže určuje subst. důmlze použít jen volné připojení vět hlavních : Zastavil se u domu,bydlela tu kdysi jeho láska.
ve vedlejší větě přívlastkové nelze užít vztažné příslovce kde : Zastavil se u domu,ve kterém....
vedlejší věta je užita správně,je přívlastková s významem místním,blíže určuje subst. dům
lze použít jen volné připojení vět hlavních : Zastavil se u domu,bydlela tu kdysi jeho láska.
druhá věta vyjadřuje důvod ,a proto je správné: Půjdu ještě jednou na výstavu,protože (neboť) se mi líbila.vztažná věta blíže určuje význam subst, výstava,je tedy užita správněužití vztažné věty je možné ,neboť důvod vyjadřuje už samotné sloveso líbit se
druhá věta vyjadřuje důvod ,a proto je správné: Půjdu ještě jednou na výstavu,protože (neboť) se mi líbila.
vztažná věta blíže určuje význam subst, výstava,je tedy užita správně
užití vztažné věty je možné ,neboť důvod vyjadřuje už samotné sloveso líbit se
k vyjádření podmínky je správně užita vedlejší věta podmínkovávedlejší věta se vždy musí vztahovat k substantivu,následuje-li těsně za ním,proto musí být:Nepřijímáme zakázky,které nemůžeme vyřídit včas.obě možnosti jsou správné
k vyjádření podmínky je správně užita vedlejší věta podmínková
vedlejší věta se vždy musí vztahovat k substantivu,následuje-li těsně za ním,proto musí být:Nepřijímáme zakázky,které nemůžeme vyřídit včas.
obě možnosti jsou správné
v tomto případě nelze použít vedl. větu,ale jen větný člen :Slunce svítící mi do očí zašlo konečně za mrak.vedlejší věta je v nesouladu s obsahem věty hlavní ,musí být tedy užita věta přípustková: Slunce,ačkolli mi svítilo do očí,zašlo konečně za mrak.vedlejší větu lze použít,blíže určuje subst.slunce ,vyjádření vedl.větou ,nebo vět. členem je rovnocenné.
v tomto případě nelze použít vedl. větu,ale jen větný člen :Slunce svítící mi do očí zašlo konečně za mrak.
vedlejší věta je v nesouladu s obsahem věty hlavní ,musí být tedy užita věta přípustková: Slunce,ačkolli mi svítilo do očí,zašlo konečně za mrak.
vedlejší větu lze použít,blíže určuje subst.slunce ,vyjádření vedl.větou ,nebo vět. členem je rovnocenné.
vztažná věta je užita správně ,blíže vymezuje subst,babičkavěty si obsahově odporují,proto je správně: Němcová zobrazuje svou babičku,ale dává jí vlastnosti i jiných venkovských žen.vztažná věta je užita správně,připomíná vlastnosti pojmenované osoby
vztažná věta je užita správně ,blíže vymezuje subst,babička
věty si obsahově odporují,proto je správně: Němcová zobrazuje svou babičku,ale dává jí vlastnosti i jiných venkovských žen.
vztažná věta je užita správně,připomíná vlastnosti pojmenované osoby
jdi nahoru, na obsah
Čeština (308)Literatura (339)Angličtina (606)Němčina (127)Francouzština (51)Jiné jazyky (216)
Žárlivost nikdy neponechá rozumu tolik volnosti, aby viděl věci tak, jak skutečně jsou. [Cervantes y Saavedra Miguel de ]Citáty o Žárlení
Uživatelské jméno
Heslo