Testi.cz – Pravěk

starší, střední, mladší a pozdní

starší, střední, mladší

chalkolit (protobronzová), předklasická, klasická, mladší (poklasická)

nejstarší, starší, střední, mladší, nejmladší a pozdní

K tepání - jde o předchůdce kladiva.

Je to ozdobná součást oděvu.

Pomůcka při kování a tepání bronzového plechu.

K ochraně předlokní před poraňením způsobeným tětivou.

vyvřelý kov nalézaný pravěkými lidmi ve volné přírodě

jiný název pro měď

slitina mědi a cínu

slitina kovů cínu a zinku

pozdní doby bronzové

eneolitu

klasické doby bronzové

střední a mladší doby bronzové

Typický výrobek kultury lužické, tzv. hrnčok.

Jde o klasický koflík, s nímž se setkáváme u únětické kultury.

Je to nepovedený hrnek, jde o častou deformaci při vypalování keramiky.

Pohřební hrnek, v němž byly pohřbívány nejmenší děti.

Slovenskou, maďarovskou; Prešpork

Českou, únětickou; Říp

Moravskou, podolskou; Býčí Skála

Slezskou, slezskou; Předmostí u Přerova

knovízská, milavečská; mohylových hrobů

milavečská, chebská; plochých pohřebišť

knovízská, milavečská; popelnicových polí

velatická, únětická; popelnicových mohyl

Mávátko vyrobené z koňské hřívy.

Kovový polotovar, určený ke skladování a přenosu.

Nezdobený nákrčník.

Půlkruhová kostěná ozdoba.

rituální upalování starých a nemocných lidí

žárové pohřbívání mrtvých v popelnicích

pohřbívání mrtvých do mohyl

stavba obrněných hradišť - center kultury a obchodu (později tzv. oppida u keltů)

Ve střední fázi, v horských oblastech jižních Čech.

Mohylová kultura existuje až v době halštatské - tzv. bylanská kultura.

Ve střední fázi, po téměř celé Evropě.

Ve fázi mladší, a to hlavně na Moravě.

Ano, skleněné korále patřily k oblíbeným (a prestižním) ozdobám (tzv. fajáns).

Ne, se sklem se setkáváme až od doby laténské.

Ano, sklo bylo v této době již běžné, jeho výroba je velice podobná výrobě kovu.

Ne, výroba skla sice už byla známa, ale díky své křehkosti nenašlo žádné uplatnění.

klasickou dobu bronzovou

pozdní dobu bronzovou

dobu protobronzovou

starší dobu bronzovou

2000-750 př. Kr.

3200-1200 př. Kr.

1500-500 př. Kr.

2400-1200 př. Kr.

věteřovská (Věteřova); únětická (Únětice u Prahy / Roztok)

velatická (Velatic u Brna); věteřovská (Věteřov nad Ohří)

knovízská (jeskyně Knovíz), únětická (Únětice u Roztok)

hradištní (hradišť která vybudovala), velatická (Velatic u Prahy)